Nordschleife okruhu Nürburgring je náročná, extrémně dlouhá, nebezpečná a neskutečně návyková trať. Může dokonce za vznik auta, o kterém se dozvíte v několikadílném seriálu všechny podrobnosti, radosti i starosti. Myšlenka nebo chcete-li poslání této staré 330i je zcela jasné. Odjet pravidelně tisíc kilometrů během jednodenního tréninkového dne na této trati.
Jestli příběh naší 330i sledujete pravidelně, asi víte, že pro tento rok byl cíl přiblížit se času 7:50 BTG na Nordschleife. Se sériovým, jen repasovaným motorem, standardními brzdami a minimem úprav na podvozku. Šlo nám v první řadě o naučení se správného setupu přímo pro tuto náročnou trať. V loňské sezóně jsme se plácali okolo času 8:05. Věděli jsme, že je velký potenciál hlavně v nastavení podvozku, který byl stále příliš měkký a také v motoru, prakticky bez funkčního systému Vanos. Ještě před koncem roku jsme se proto pustili do rozebírání. Jenže jak už to tak bývá, nic nešlo podle plánu.
Náš první výlet na Nürburgring v roce 2021 jsme z původního březnového termínu přesunuli na začátek května. Jednak kvůli odloženým termínům trackdays z důvodu COVID-19 opatření, ale také kvůli nepřipravenosti auta. S opravou klíčových komponent jsme sice začali včas, ale výsledné práce se protáhly až do posledního týdne před finálním odjezdem. Ukázalo se, že prakticky kompletně repasovaný motor N52 (přečtěte si 3. díl) postrádá spolehlivost, jakou jsme od nových komponent původně očekávali. Přesněji, jejich nedůsledná instalace, nám způsobila komplikace již při prvním testu po zajetí motoru.
Rozhodli jsme se, že na 330i dotáhneme poslední detaily a odjedeme s ní už jen několik málo jízd. Pak ji čeká jiný osud.
Nejenže praskl úplně nový klínový řemen důsledkem nedobře fungujícího řešení nahrazující klimatizaci. Zásadnější problém jsme odhalili při první výměně oleje, kdy se ukázalo, že olejový filtr není uchycen v plastovém koši. Respektive tento koš, který zároveň slouží jako těsnění pro správný olejový oběh v systému, zcela chybí. Motor tedy prvních několik stovek kilometrů běžel s nižším tlakem oleje, než je potřeba. Důsledkem toho se lidově řečeno přidřela vačková hřídel. Nově složený motor tedy nedůslednému mechanikovi po pár kilometrech poděkoval zaklepáním pod ventilovým víkem.
Krom motoru nás čekalo ještě několik drobností na podvozku. Bylo potřeba opravit brzdové vedení, které poškodil kus roztržené pneumatiky, vyměnit všechny provozní kapaliny včetně náplně diferenciálu, nastavit geometrii a spoustu dalších drobností. Naše 330i dostala čerstvé suché i mokré pneumatiky, zajeté brzdové desky a nové kotouče. Ty původní po poslední loňské Nordschleife praskly trochu překvapivě na zadní nápravě.
Ještě během cesty na Nürburgring nás postrašila vodní pumpa, která vypověděla funkci zcela bez varování asi 300 km od Prahy. Teplota vody okamžitě vyskočila na 140 stupňů. Přehřátou 330i jsme tedy narychlo odtáhli zpět do Prahy a přes noc sami vyměnili vodní pumpu i termostat. Druhý den opět cesta na ring, tentokrát naštěstí bez technických závad. Vlastně jsme si říkali, že ve výsledku nebyla chyba jet autem po ose. Kdybychom 330i odvezli na vleku, tak by se vadná pumpa projevila až na trati. Jednak bychom ji na místě nestihli opravit a navíc by unikající chladící kapalina mohla způsobit ošklivou nehodu ostatních účastníků trackday.
To nás společně s nedokonale nastaveným podvozkem, respektive hlavně geometrií, dalšími drobnými „mouchami“ a předchozími zkušenostmi dovedlo k jasnému závěru. Řidič musí za mechaniky nejen spoustu věcí vymyslet, ale také po nich práci zkontrolovat. Proto jsme se rozhodli ve prospěch nás i ostatních účastníků trackdays na Nordschleife, že na 330i dotáhneme poslední detaily a odjedeme s ní už jen několik málo jízd.
Na podzim ji totiž čeká odlišný osud a na Nordschleife vymyslíme něco úplně jiného. Opět se nám totiž potvrdilo, že na ringu fungují jen tři bezpečné možnosti. Ideálně nové auto hotové přímo z fabriky jako je například Porsche GT3, kompletně a hlavně profesionálně upravené auto ideálně také nové nebo kompletně restaurované do posledního šroubku, nebo poslední možností je půjčené auto od jedné ze zdejších půjčoven (například z RingFreaks).
Žádné jiné kompromisy nefungují a nedávají ani finanční smysl. Stačí se podívat na naší 330i, kterou jsme pořídili za 160 tisíc korun a nyní po sečtení všech komponent a práce se investice pohybuje těsně pod hranicí jednoho milionu korun. A to nejsme zdaleka výkony ani spolehlivostí tam, kde bychom chtěli. Abychom takového výsledku docílili, bylo by nutné auto kompletně repasovat a investovat do něj další nemalý obnos peněz. Ve výsledku bychom se dostali na cenu nového Porsche Cayman a to opravdu nedává smysl.
Galerie
