S testem druhé generace nejdostupnějšího eMka jsme čekali téměř rok. Za celou tu dobu jsme ji řídili v nejrůznějších specifikacích na veřejných silnicích i závodních okruzích. Je to velmi rychlé i zábavné sportovní auto za rozumné peníze, jenže je tady několik velkých ALE!
Tento blog nebude plnohodnotnou recenzí zaměřenou na popisování techniky a polemizování o designu. Zaměříme se stručně a věcně na to nejdůležitější, tedy jízdní projev nejmenšího současného eMka. Ve zkratce jen zmíníme, že v reálu vypadá druhá generace M2 mnohem lépe než na fotkách nebo videích. Dokonce je to vlastně velmi zajímavé auto hlavně díky hranatým tvarům, širokým blatníkům s nádechem retro designu odkazujícím na legendární modely ze 70. a 80. let. Technika, tedy motor, pohon, převodovka i podvozkové komponenty včetně brzdové soustavy jsou shodné s většími a výkonnějšími modely M3 a M4. Jednoduše řečeno jde o špičkovou techniku plnou high-end materiálu a řešení inspirovaných nebo přímo převzatých ze světa motorsportu.
Potenciál M2 je tedy minimálně na papíře obrovský. Senzační technika, špičkové zpracování a několikaletý vývoj a ladění na silnicích i závodních okruzích po celém světě, tak jak to má BMW M ve zvyku už celou řadu let. Tisíce kilometrů pochopitelně prototypy a testovací muly najezdily také na Nordschleife okruhu Nürburgring, kde má divize BMW M vývojové centrum. Vlastně bylo mezi prvními automobilkami, které na této legendární a náročné trati začaly testovat produkční auta.
Nová M2 byla na polygonu přetáčivá a hravá, podobně jako velmi povedená první generace!
To přece nemůže dopadnout jinak než perfektně, říkáte si, že? Navíc po velmi dobrých zkušenostech s novou generací M3 a M4, která je výrazně schopnější a ovladatelnější než ta předchozí. Byli jsme si tedy téměř jistí, že toto bude fantastické sportovní kupé. Mysleli jsme si to ještě do prvního svezení na mosteckém polygonu, kde jsme jako jedni z prvních řídili novou M2 v plném nasazení. Auto se chovalo extrémně předvídatelně a technika působila skutečně odolně. Moc se nám nelíbilo nastavení posilovače řízení a pozice za volantem ve standardních sedadlech. To hlavně po přímém přesednutí z radikálnějšího M3 CS, o kterém si můžete přečíst v tomto blogu BMW M3 CS – RINGTOOL NA KAŽDÝ DEN.
Byly to však detaily, které přebila řidičská zábava a ovladatelnost auta na limitu přilnavosti. Ano, nová M2 byla na polygonu přetáčivá a hravá, podobně jako velmi povedená první generace. Jen s tím rozdílem, že v mnohem vyšších rychlostech a s větší jistotou. Rychlost díky větší trakci zadní nápravy a lépe reagujícímu samosvornému diferenciálu a jistota zásluhou ještě pevnější karoserie a tužšího uložení podvozku. Zkrátka typická bavorská zábava, tak jak máme rádi! Jen maličko kultivovanější a izolovanější.
Nemohli jsme se proto dočkat prvních kilometrů na našich oblíbených okreskách. Popravdě, nadšení nás rychle opustilo po projetí několika technických pasáží. Auto bylo nejen nečitelné, ale také celkově odtažité a jízdně nezajímavé. Jako byste ho řídili v lyžařských botách a rukavicích. Rozhodně tedy nedošlo ke spojení řidiče s technikou, jak je tomu standardem u technicky velmi podobných modelů M3 a M4. Jakmile do toho ještě zapršelo, začala být M2 v ostrých zatáčkách nepříjemně nedotáčivá a těžkopádná. Popravdě, jízda byla natolik mizerná, že nás napadla technická závada nebo jiné poškození podvozku. Nicméně po prohlídce se zdálo, že kromě „utahaných“ brzd testovacího kusu je vše v pořádku.
Na finální závěr jsme čekali téměř celý rok!
S odstupem několika týdnů jsme sedli za volant jiné M2 a svezli se na jiných, ale profilem podobných silnicích. Jenže jízda opět působila, jako by někdo dal na auto nesmyslně velká kola, a ještě distanční podložky. Zrcátka ve stylu tuningu, který absolutně zabije potenciál auta. Téměř jsme si začali myslet, že se druhá generace M2 nepovedla. Ale pro finální závěr jsme stále čekali na další svezení! To proběhlo na brněnském závodním okruhu téměř s ročním odstupem od prvních jízd na mosteckém polygonu. No a k našemu překvapení byla M2 opět zatraceně fajn. Rychlá, předvídatelná a perfektně ovladatelná.
Sakra, tak v čem je tedy ten zakopaný pes? Je na okreskách problémem vyšší hmotnost, příliš tuhé naladění podvozku nebo jsou zdrojem nepříjemného chování extrémně široké pneumatiky? Nemyslíme si! Troufáme si tvrdit, že některé konkrétní kusy z první série vyrobených aut nejezdily zkrátka tak dobře, jak by měly. Ať už to zní jakkoliv podivně, poslední svezení na velkém závodním okruhu v Brně nás ujistilo, že nová M2 je skutečně vydařené a velmi schopné auto. Navíc za velmi zajímavou cenu s ohledem na použitou techniku, kvalitu zpracování a nejmodernější technologickou výbavu. Ještě v tomto roce navíc dorazí ostřejší verze M2 CS více zaměřená na sportovní jízdu. Věříme, že bude fantastická!